Kostel sv. Máří Magdaleny
Gotický hřbitovní kostel zasvěcený sv. Maří Magdaléně (z poloviny 14. Století, později barokně upravený, koncem 19. Století opět regotizovaný). Původně sloužil ještě jako nerozdělené církvi západokřesťanské, po husitských válkách snad rodící se církvi utrakvistické, po Bíle hoře pak připadl církvi katolické, Nějaká čas zůstal uzavřen a v tu dobu jej podle pověsti tajně užívali vyznavači zakázané církve českobratrské. Hřbitov je obehnán kruhovou zdí, jejíž součástí je márnice, barokní brána a mohutná průchozí obranná zvonice z 16. Století. V její spodní zděné části byly údajně střílny do všech příchozích stran, po opravách zůstala jediná. V době ohrožení obce loupežnými bandami se měli farníci ukrýt v kostele a přístup ke hřbitovu bránit střelci. Zdali k tomu někdy došlo, není zaznamenáno.
Menší zvon z 16. Století slouží jako umíráček. Zvonění oběma zvony je pouze slavnostní.
V 90. letech se do tohoto kostela vloupali zloději a ukradli z kazatelny sošky 4 evangelistů. Otec Vladimír Pitron je vyřezal ze dřeva a zachranil tak vzhled kazatelny.
