Od staré kaple k nové

O tom, že jsme ve farnosti prožili velmi pěknou slavnost vysvěcení nové kaple, o tom již byla na našich stránkách řeč. Já bych se na tomto místě rád vrátil k tomu, co této slavnosti předcházelo, protože si myslím, že je třeba k tomu všemu říci něco víc.

Na faře byla, jak už bylo sděleno, kaple, která farnosti sloužila dlouhých 44 let. Vzhledem k tomu, že tato doba zanechala na stávajícím vybavení své stopy, ale také proto, že její uspořádání se počalo jevit jako nevyhovující (to vše je patrné na fotografiích), začal se postupně rodit nápad kapli zcela obnovit, dát ji nového ducha. Vytvořit liturgický prostor, který by sám osobě přitahoval a zval k modlitbě. Prostor, ve kterém by se všichni cítili příjemně a byli tak vtahováni do tajemství, kterým zcela jistě eucharistie je.

 Od rozhodnutí pustit se do díla až k jeho dokončení neuběhl ani celý rok.  Projekt nové kaple, včetně vybavení, uspořádání, barevného sladění a dalších detailů, které celé kapli dávají nepřehlédnutelný charakter, vyhotovil ing. Kamil Votřel ze Sebranic u Litomyšle. Samotné výroby inventáře se pak ujala firma „Boštík a synové“ ze Sádku u Poličky.  Skleněná tištěná vitráž, která je určitou dominantou kaple, byla vybrána a graficky upravena tak, aby její abstraktní pojetí co nejvíce umožňovalo rozjímat nad tajemstvím eucharistie a tajemstvím spásy člověka. Její předlohou a inspirací se stala vitráž jednoho kostela, která byla upravena pro technologii tisku na sklo, jako nový způsob vyjádření. 

Bylo opravdu radostí sledovat, s jakým nasazením se do stavebních úprav, jako bylo vyrobení nové podlahy, realizace nových elektrických rozvodů a osvětlení, některých zednických prací a vymalování, pustili pracovití farníci, a to samozřejmě, bez nároku na odměnu. Co bylo však zcela evidentní a nepřehlédnutelné, že to byl sám Pán, který vše řídil a připravoval. Chtěl bych uvést jeden příklad za všechny. Když už to vypadalo, že se včas neseženou potřebné vyschlé trámy na podlahu, objevil se člověk, který je věnoval. Prostě najednou byly a k tomu spousta ochotných brigádníků, kteří v krátkém čase podlahu vyrobili. Dalších takových i drobných momentů byla celá řada. Je to jeden velký zázrak. Už jen to, že kaple Nejsvětější svátosti byla dokončena na počátku roku, ve kterém jsme vstoupili do příprav na velikou událost naší církve, kterou je Národní eucharistický kongres v Brně.

V celém tom povídání nelze jistě opomenout ani finanční stránku. Kaple byla financována plně z prostředků farnosti. Za tímto účelem byla vyhlášena jedna cílená sbírka, která vynesla částku něco přes šedesát tisíc korun. Mnozí přispěli i několika tisíci. I na tom bylo vidět, jak farníkům na nové kapli záleží. Vždyť chtějí zanechat něco svým dětem a vnoučatům. Z toho mám jako administrátor farnosti velkou radost!

Věřím, že dnes se všichni opravdu radujeme, že máme liturgický prostor, který je povedený, který svou krásou ukazuje na toho, který nás přesahuje. Máme liturgický prostor, který zve k modlitbě, k adoraci. Proto bych byl rád, a já věřím, že to není jen moje přání, aby kaple sloužila nejen ke mši svaté, ale také ke společné modlitbě, k modlitbě za druhé v modlitební skupině, k rozjímání, k modlitbě mládeže, která má svá setkání na faře, ale také ke společné modlitbě dětí, na závěr jejich setkávání. V tuto chvíli už mohu říci, že něco z toho našeho přání, se stává skutečností.

A tak bych chtěl na závěr i touto formou ze srdce poděkovat všem, kteří se o novou kapli zasloužili. Ať už přímo, tedy svým umem, prací či finančním přispěním, ale i nepřímo. Slovy povzbuzení a jistě i modlitbou. Bez ní by to nešlo. Bez Boha by to nešlo. Proto na závěr lze říci jenom jediné - jedno velké Deo gratias!!

P. Milan Romportl