Adventní duchovni obnova 3.12.2016

Hořely 4 svíčky na adventním věnci tak tiše, že bylo slyšet, jak spolu začaly hovořit.

První svíčka vzdychla a řekla: "Jmenuji se MÍR.  Moje světlo sice svítí, ale lidé žádný mír nedodržují."

Její světélko bylo čím dál slabší, až zhaslo docela....

Světlo druhé svíčky zakmitalo a svíčka řekla: "Jmenuji se VÍRA. Jsem ale zbytečná. Lidé nechtějí o Bohu nic vědět, nemá tedy cenu, abych svítila." Průvan zavál místností, a druhá svíčka zhasla...

Tiše a smutně se ke slovu přihlásila třetí svíčka. "Jmenuji se LÁSKA. Už nemám sílu, abych hořela. Lidé mě odstavili na stranu. Vidí jen sami sebe a žádné jiné, které by měli mít rádi." A s posledním záchvěvem zhaslo i toto světlo.

Vtom vešlo do místnosti dítě, podívalo se na svíčky a řeklo: " VY MUSÍTE PŘECE SVÍTIT A NE  BÝT ZHASLÉ!"   A skoro začalo plakat...

Vtom se přihlásila ke slovu čtvrtá svíčka a pravila: "NEBOJ SE, DOKUD JÁ SVÍTÍM, MŮŽEME I OSTATNÍ SVÍČKY ZAPÁLIT!  Jmenuji se   N A D Ě J E !

Zapálilo dítě od této svíčky zápalku a rozsvítilo znovu ostatní svíčky.

Plamen NADĚJE by nikdy neměl v tvém životě zhasnout ...a každý z nás by měl plameny: Míru, Víry, Lásky a Naděje neustále udržovat.

  Těmito krásnými slovy začal otec Zdeněk Mach naši adventní duchovní obnovu. Byla zaměřena celá na NADĚJI. Opravdu jsme si uvědomili, jak je důležité ji neztrácet a mít na mysli, že Pán Bůh má pevně vše ve svých rukou. Nastínil nám spoustu různých pohledů, jak máme přemýšlet a uvažovat a hledat i v sobě. Obnovu jsme zakončili mší svatou, kde jsme i my sami vyslovovali své přímluvy. Bylo to moc pěkné a děkujeme, že jsme mohli takto zase načerpat nové síly a podněty. Nakonec jsme otci Zdeňkovi darovali náš borovský chléb s vánočním motivem.